V roce 1884 vznikl ve Lhotě požár, kdy se hasilo kbelíky. Pro nedostatečné hašení, prostředky, které byly v tehdejší době, bylo uvažováno a na konec byl založen spolek hasičů. Tolik zápis kronikáře pana Josefa Středy.

Stalo se tak v roce 1885.Starosta obce Lhota u Červeného Kostelce pan František Téra, se stal starostou nového spolku hasičů. Pan Alois Burdych, t. č. velitel, s 29ti dobrovolníky a ruční stříkačkou, zahájili svou činnost 31. prosince 1885 při požáru u Hynka Sedláčka ve Rtyni, v červenci 1886 při požáru u Augustina Janka v H. Kostelci, 1. srpna téhož roku, při požáru u Josefa Lelka v Č. Kostelci, 19. října u Josefa Regnera, mlynáře v Olešnici. Toto jsou první zmínky o spolku dobrovolných hasičů ve Lhotě.

Od roku 1887, byl velitelem kameník Antonín Stříhavka a spolek začal vyvíjet další činnost, kromě zásahů při požárech, pořádal plesy, koncerty, věnečky, vycházky v rámci cvičení, hlídky při divadelních představeních ochotníků čtenářské besedy. Tyto aktivity pomáhaly zajistit finance na vybavení spolku, kromě peněz od Obecního úřadu. Čamary, tehdejší uniformy, si každý člen platil sám a splácel je i celý rok. 1. spolkový ples se konal 22. února 1886 v hostinci u pana Aloise Burdycha a činil do pokladny spolku 35 zlatých a 10 krejcarů. Do příjmů byly zahrnuty i dary, kterých bylo také dost, ale i dobrovolné placení 1 zlatý ročně a to i od členů činných, ne jen přispívajících. Spolek měl pro svou činnost i výdaje 5. zlatých, spolkovému poslu panu Kudrnovskému, za roznášení pozvánek ku cvičení, schůzi a nebo pozvánky na konaný ples. 30 krejcarů – kováři panu Augustinu Ruferovi, povelníku u stříkačky, za olej a mazání stříkačky.

Tímto se nastiňují funkce u spolku: rolník Jan Šimek – místovelitel, rolník Antonín Vepřek – jednatel, tkadlec Čeněk Hanuš – nadlezec, tkadlec Václav Hanuš – povelník ochránců, tkadlec Antonín Hanuš – trubač, Čeněk Petrů, Robert Petrů, František Šimek byli lezci, obuvník Alois Zemánek, tkadlec Josef Petrů byli bourači, tkadlec Josef Pavel, Josef Adámek –stříkačníci.

7. srpna byla stříkačka převezena od velitele pana Aloise Burdycha do obecní kůlny. 23. dne měsíce ledna 1889 přistoupil sbor za člena župy Náchodské. 10. července 1889, byl pan František Téra, předseda sboru, zvolen od všech členů, za prvního čestného člena a toho dne samého, do knihy pamětní zapsán. 1893 čítal sbor 41 členů, velitelem byl zvolen rolník Antonín Vepřek a starostou sboru kameník pan Antonín Střihavka. O dva roky později r. 1897 čít sbor 70 členů a to znamenalo, upřesnit stanovy sboru, což dokazuje zápis ze schůze 2. března 1903.

Bylo jednáno stran hasičského cvičení, při čemš se ujednalo následovně:

Každý činný člen jest povinen na cvičení se dostaviti. Když by člen, se po třikráte ke cvičení, bez nutné povinnostní záležitosti nedostavil, bude od hasičského spolku vyloučen, při čemž je každý povinen veškeré načiní hasičské ku spolku řádně odvést, jakož i parádní čamaru a poděbradku, ve všem pořádku, beze všech námitek, aniž se jemu žádná náhrady poskytovati bude. Každé cvičení bude dva neb tři dny napřed poslem oznámeno, aby každý člen poté námitek neměl, že o cvičení povědomost neměl, přičemž každý vždy ať se posloví podpíše. Pak-li by v tom čase, kdy cvičení se konati bude měl nějaké nutné záležitosti, nechť se každý, kdo na cvičení přijít nemůže, řádně buď u pana velitele, nebo jeho náměstka ohlásí. Pak-li se neohlásí, bude každé cvičení při kterém se nedostaví, za nečinné se považovati.

Sbor pracoval, jak bylo ujednáno.